Pilíře islámu
Uctívání skutky a slovy se nazývá pilíře islámu. Jsou to:
Vyznání víry (šahádatajn)
Je to vyznání, že „nikdo si nezaslouží být uctíván kromě Alláha a že Muhammad je Jeho služebníkem a poslem. Toto vyznání je klíčem, jehož prostřednictvím se člověk stává muslimem. Význam první části vyznání «nikdo si nezaslouží být uctíván kromě Alláha» je:
- Alláh je stvořitelem všeho, co existuje. .
-
Alláh je vlastníkem všeho, co existuje, a přináší nejlepší řešení všech záležitostí těm, kdo se na Něho spoléhají.
- Alláh je jediný, kdo si zaslouží být uctíván. .
Význam druhé části vyznání «Muhammad je Jeho služebníkem a poslem» je:
-
Poslouchat Posla v tom, co přikázal
-
Věřit ve vše, co řekl.
-
Zdržet se toho, co zakázal a před čím varoval.
-
Neuctívat Alláha jinak než způsobem, který ustanovil Posel
Modlitba (saláh)
Modlitba je prostředek, kterým služebník udržuje vztah se svým Pánem. Během ní se svým Pánem soukromě rozmlouvá a žádá Ho o odpuštění, pomoc a vedení.
Povinných je pět modliteb denně, které muži musí vykonávat společně v mešitě (masdžid), kromě těch, kteří mají k neúčasti pádný důvod. Tímto způsobem se muslimové navzájem poznávají a vytvářejí, udržují a posilují vztahy založené na lásce a jednotě. Takto o sobě muslimové neustále navzájem vědí.
Pokud se někdo nedostaví a jsou obavy, že je nemocný, ostatní ho navštíví. A pokud se zdá, že polevuje v nějakých svých povinnostech, promluví s ním. Veškeré společenské rozdíly jako je příslušnost ke společenské třídě, etniku a původu se stírají, protože muslimové stojí bok po boku ve vyrovnaných řadách a všichni se společně obracejí stejným směrem, k Mekce. Všichni jsou si rovni ve svém podřízení se Alláhovi a jako takoví před Ním stojí
Povinná almužna (zakáh)
Tato almužna představuje malé procento z majetku, které bohatý muslim dává svým chudým a potřebným bratrům. Existují pro ni určitá pravidla. Muslim ji dává dobrovolně a plní tím Alláhův příkaz
Účelem této povinné dobročinnosti je posílení soudržnosti a vzájemné podpory mezi muslimy a také vymýcení chudoby a skoncování s jejími možnými škodlivými následky. Jejím prostřednictvím se srdce bohatých očišťují od chamtivosti a srdce chudých se očišťují od závisti, kterou by mohli pociťovat vůči bohatým. Vidí, že bohatí vydávají ze svého majetku, co Alláh přikázal, dávají jim peníze a starají se o jejich potřeby.
Půst v měsíci ramadánu (sijám)
Každý muslim se musí povinně jednou ročně postit, a to v měsíci ramadánu. Od svítání do západu slunce se muslimové musí zdržet všeho, co by přerušilo půst, ať už je to jídlo, pití či pohlavní styk. Půst je v islámu skutkem uctívání a byl jako povinnost ustanoven také v předešlých náboženstvích
Alláh říká : 
Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad budete bohabojní!.
(2:183)
Pouť do Mekky (hadždž)
Hadždž je poutí k posvátnému Alláhovu domu (Ka,bě), při které se provádějí určité úkony na konkrétních místech a v daný čas. Tento pilíř islámu je povinný jednou za život pro všechny muslimy, muže i ženy, kteří jsou zdravého rozumu a dosáhli věku pohlavní zralosti, pokud toho jsou fyzicky schopni a mohou si to finančně dovolit
Alláh říká : A Bůh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat. Však ten, kdo nevěří... vždyť Bůh věru je soběstačný a obejde se bez lidstva veškerého. (3:97)
Hadždž je největším islámským shromážděním. Muslimové z celého světa se sejdou na stejném místě a ve stejný čas, vzývají stejného Pána, jsou oblečeni ve stejném oděvu a vykonávají stejné obřady. Není rozdílu mezi bohatým a chudým, urozeným a neurozeným, bílým a černým, Arabem a nearabem – všichni jsou si před Alláhem rovni. Není mezi nimi žádný rozdíl kromě ve zbožnosti (taqwá). Hadždž je událostí, která vyzdvihuje bratrství všech muslimů a jednotu jejich nadějí a citů.